31. říjen byl vyhlášen jako Světový den spoření v Miláně v roce 1924 na mezinárodním bankovní kongresu pro spoření. Cílem tohoto dne je každoročně upozornit na význam spoření. Pojďme se tedy podívat, jak na tom jsme.
Průměrný Švýcar má naspořených 157 450 eur, Slovák 5 232 a Kazach 406. Takové jsou výsledky studie Allianz Global Wealth Report, kterou zveřejnila skupina Allianz. Na první pohled to tedy s námi špatně nevypadá, avšak jejich hlavní ekonom Michael Heise jedním dechem dodává, že toto by byl nesprávný pohled. „Množství lidí stále nemá dostatečné úspory na stáří. Navíc, výzvy, které jsou před námi, jsou obrovské: klimatické změny, chudoba a migrace, digitální revoluce, zastaralé infrastruktury a mnoho dalších. „Z toho tedy vyplývá, že spoření jako takové je stále aktuální téma a měli bychom se snažit odložit si na horší časy co nejvíce prostředků.
Hypoteční poradna – potřebujete poradit?
Až tak špatně však na tom nejsme ani při pohledu na nejbližší okolí – podle Slovenské spořitelny si Slovák ušetří měsíčně průměrně 94 eur. Lepší než my jsou v regionu už jen Rakušané, co na první pohled vyzní jako celkem potěšující informace. I když je třeba dodat, že v porovnání s minulým rokem jsme přece jen ušetřili o něco méně – průměrný Slovák o dvě eura. Méně než loni spoří kromě nás i Maďaři, polepšily si Rakušané, Češi i Rumuni. Za pozornost přitom stojí, že muži si dokážou odložit každý měsíc asi o 23 eur více než ženy. Mladí lidé od 15 do 29 let si dokážou dát stranou stovku, o osm eur méně zase lidé nad 50 let. Špatné je, že asi 7 procent Slováků si nedokáže měsíčně odložit ani jediné euro. Není to vysoké číslo, ideální by však byla nula. Pro mnoho lidí je dobré řešení korunová hypotéka.
Opatrnost jako taková je namístě. Krize nám dala všem zabrat a analytici se shodují v tom, že nás naučila opatrnosti. „Stále platí, že lidé si nejvíce spoří, aby měli rezervu na nepředvídané události,“ vysvětluje Katarína Vatrtová, vedoucí oddělení běžných úvěrů a transakcí ve VÚB. Podle ní však své návyky ve srovnání s minulostí pomalu měníme, například se stále více zajímáme o spoření na studium pro děti, čímž se blížíme k vyspělým zemím. Bohužel však třeba říci, že je stále mezi námi mnoho lidí, kteří spořit neumí „Zlatým pravidlem je spořit si z toho, co vyděláme, ne z toho, co nám na konci dne zůstane,“ říká odbornice dál. Co děláme špatně? Chybí nám vytrvalost a disciplína. Vše se však dá naučit a zde je několik dobrých rad, jak šetřit efektivněji.
Konkrétní částku, kterou si chceme ušetřit, nemůžeme držet na běžném účtu, se kterým „operujeme“ každý den – je to příliš velké pokušení. Vytvořme si účet, který bude určen pouze na spoření a z něhož nebudeme našetřené prostředky vybírat. Zároveň je dobrý nápad nastavit si trvalý příkaz na tento účel hned po výplatě. Kromě toho platí, že spoření by mělo být první platbou, kterou zrealizujeme ze své mzdy. Z jednoduchého důvodu – jinak totiž hrozí, že neodejde nikdy. Klasickou radou je neplýtvat – letáky se slevami sice vypadají lákavě a akce mohou být opravdu výhodné, pravdou však je, že pokud výhodně nakoupíme věci, které jsme nepotřebovali, tak jsme vlastně zbytečně utratili peníze, které jsme si mohli odložit. Proto si před nakupováním raději udělejme seznam toho, co opravdu potřebujeme, a neběhejme zbytečně mezi regály. Rovněž se hodí udělat si průzkum všeho, za co v domácnosti platíme, a zvážit, zda opravdu potřebujeme právě takový paušál, právě tolik televizních kanálů a zda nebude rozumnější dát si levnější balíček zejména tehdy, pokud těch sto kanálů nestíháme a možná ani nechceme sledovat. Také je možné více šetřit na energiích, topení a podobně. Na první pohled se to možná nezdá, ale jak se říká, „babka k Babča“. Pokud se to všechno sečte, na konci roku nám může vyjít docela zajímavá částka.
Slováci si obvykle berou spotřební úvěry koncem roku
Zvláštní otázkou je motivace, tedy důvod, proč chceme spořit. Zde je důležitá potřeba mít finanční jistotu, kterou máme v sobě všichni, i když zřejmě v různé míře. Potvrzují to i výsledky evropského statistického úřadu Eurostat. Ty říkají, že 38,9% Slovenská domácností aktuální nejsou schopny čelit neočekávaným finančním výdajům. Je však třeba říci, že je to jen nepatrně méně než podíl takto finančně zranitelných rodin v Evropské unii, kde to činí 39,8%. Na druhé straně však více, než je průměr eurozóny – ten je 36,5%. „Nejzranitelnější jsou v tomto směru zejména neúplné rodiny. Až dvě třetiny domácností s jedním rodičem a dítětem, respektive dětmi, nedokáží čelit nečekaným výdajům. Neplánované výdaje ale představují problém i pro více než polovinu domácnosti, v nichž žije sám jeden důchodce, „říká analytička Poštovní banky Jana Glasová. Tato banka se ve spolupráci s průzkumovou agenturou 2muse ptala Slováků, což by dělali s 20 000 eury navíc. Výsledky jsou zajímavé – z průzkumu vyplynulo, že pro většinu Slováků je klíčová jistota dobré budoucnosti pro sebe i své děti. V případě, že mohou odložit a investovat peníze, dělají tak hlavně s ohledem na potřeby sebe a nejbližších. Volbou číslo jedna bude investice do svého zdraví či zdraví člena rodiny, pokud by bylo ohroženo. „Dvě třetiny dotázaných by díky těmto 20 000 eur zaplatili léčbu pro sebe nebo svého blízkého (76 procent) nebo odložili na horší časy (74 procent). Více než 69 procent dotázaných by také volilo možnost koupě nemovitosti nebo by jejich odložilo pro děti, „upřesňuje mluvčí Poštovní banky Anna Jamborová. Horší je to s otázkou vlastního podnikání, kde nám stále chybí odvaha – při otázce, zda by jednou z možností využití 20 000 eur byla investice do něj, odpovědělo kladně jen necelých 18 procent. Podle Jamborová by však pro ně možností bylo investování, uložení na spoření či splacení dluhů.
Lze tedy shrnout, že bychom se v otázce spoření a finanční kázně zlepšovaly? Těžko říct. Protože však pokračuje oživení pracovního trhu i růst naší ekonomiky, jediné, na čem ještě třeba zapracovat, je naše odpovědnost a finanční gramotnost. Bez těchto dvou věcí by bylo spoření opravdu těžké.
